Úvodní stránka

Vítejte na mých osobních stránkách. Chtěl bych vám tu představit svojí sbírku československých motocyklů značky Jawa a ČZ. Je to můj životní koníček, ze kterého se s postupem času vyklubala závislost. A jak to všechno začalo?

První motocykl

jawa 20
Jawa 50 typ 20 „Standard“

Ke starým motorkám jsem se dostal už jako malé dítě. Zřejmě jako každý v té době začínající motorkář jsem toužil po nenáročném a poměrně vzhledově vydařeném motocyklu Pionýr. Ideální stroj, na kterém jsem si mohl cvičit funkci dvoudobého motoru, základní elektronickou soustavu a jednoduchou stavbu celého motocyklu. Dalším důvodem, proč jsem se rozhodl pro Pionýra je ten, že děda (otec mého otce) vlastnil nádhernou modrou Jawu 50 typ 20 „Standard“, strýc vlastnil též Jawu 20 ale přestavěnou na Jawu 50 typ 21 „Sport“. Ten se jako jediný zachoval v původním provedení (červený) až dodnes. Aby toho nebylo málo, dalšího pionýra v rodině vlastnil i otec. Ten měl původní oranžovou Jawu 21 „Sport“ s pozdější dobouvou přestavbou jako je přední blatník z Jawy 50 typ 23 „Mustang“, zvednutý výfuk a řidítka s vysokou hrazdou.

Jedno ráno mi volal strýc, že má pro mě Pionýra zadarmo, jen si musím sehnat odvoz, aby jej bylo možné dopravit domů. Nakonec i odvoz domluvil strýc sám a za dvě sedmičky vína stojí konečně na dvoře můj první Pionýr. Byla to Jawa 50 typ 20 „Standard“ z roku 1968. Nepůvodní modrý lak mě dlouhou dobu přemlouval k renovaci, až jsem se do něj jednoho krásného dne pustil. Více zde →

Druhý přírůstek do rodiny

Dlouhou dobu mě štvalo, že moje dvacítka nemá doklady. Sice jsem jí sem tam provětral před barákem a kolem hřiště ale s postupem času to začalo být málo. Asfaltové silnice mne lákaly čím dál tím víc a tak jsem začal hledat způsob, jak se podívat i někam dál.

jawa_50_type_21_1965
Jawa 50 typ 21 „Sport“

Začal jsem tedy hledat dalšího pionýra ale tentokrát s doklady. Nakonec se podařilo najít původní modrou Jawu 50 typ 21 „Sport“. Sice měla původní lak, ale ten se nedalo už zachránit. Tak to prostě dopadá, když se lidé neumějí k motorkám chovat. Pionýr byl dlouhou dobu užíván jako vozidlo do práce. Doma stával jen pod malým přístřeškem a v práci stával i na dešti. Už jen za těchto podmínek si dokážete představit, v jakém zuboženém stavu musel být.

Za dlouhého rozhodování, zda jej ponechat a pokusit se lak zachovat jsem došel k rozhodnutí, že pionýra přelakuji. Veškeré fotografie, které zde uvedu, jsou už po novém laku. Bohužel úplně původní fotografii už asi nenaleznu. Avšak neprovedl jsem renovaci, nýbrž opravu. Aby se dal využívat k provozu na pozemních komunikacích. Všechny opotřebované části jsem opravil či nahradil dílem v lepším stavu. Takto jsem mu alespoň trochu prodloužil život. Více zde →

Třetí přírůstek do rodiny

K tomuto přírůstku jsem se dostal taky už dávno. Můžu říct, že v téže době, kdy jsem měl zájem hlavně o pionýry. Dá se říct, že o všechny typy, které doma mám, jsem začal mít zájem prakticky v té samé době. Ale pořízení pionýra mi přišlo snadnější, nežli shánět kývačku nebo péráka. Na něčem se hold musí začít.

cz125453
ČZ 125 typ 453.01 „Standard“

Mým třetím přírůstkem do rodiny je kývačka z roku 1961. Na nádrži nesoucí logo české zbrojovky napovídá, že se jedná o legendární značku ČZ. Ano, už v deseti letech, kdy jsem porovnával technické parametry kývaček jsem věděl, že to bude ČZ, né Jawa.

K této alespoň pro mne mimořádné motorce mě dovedla kniha Ing. Rudolfa Vykoukala z roku 1964. V ní uvádí, že jedno výfuková zetka má oproti dvou výfukové Jawě výhodu, díky které tyto motory dosahují většího výkonu nežli motor té samé kubatury u Jawy. Toto provedení s jedním výfukovým kanálem ovlivňuje příznivě výplach válce a odstraňuje nejteplejší místo válce – přepážku mezi výfukovými kanály. Více zde →

Čtvrtý přírůstek do rodiny

CZ_150_c
ČZ 150 C

Tento přírůstek je pro mě srdcovou záležitostí. Po tomto motocyklu jsem toužil už jako malý kluk, který lítal neustále kolem dědovy ČZ 150 C. I když stále máme dědovýho stopaďoura, toužil jsem mít ve své osobní sbírce vlastní kousek. Po dlouhém hledání vhodného typu, stavu atd. jsem jí objevil několik kilometrů za Táborem. Nyní už má ČZ 150 C byla ve velmi zuboženém stavu a některé díly z jiných typů zetek. Lak bohužel už nepůvodní štětkovice, záměna dílů z jiných typů… prostě ideální stroj na renovaci. Tehdy padlo poslední rozhodnutí, zda motocykl renovovat či né. Více zde →

Pátý přírůstek do rodiny

cz250455
ČZ 250 typ 455.01 „Standard“

K této motorce jsem se dostal úplnou náhodou. Původně jsem měl v plánu vyhledat nějaké informace k ČZ 125 C, když mě v tu chvíli vyskočil inzerát na torzo ČZ 175 typ 450. Chvíli jsem přemýšlel, jestli by jeho pořízení nebylo důležitým krokem ke stavbě pro motor, který mám na polici původně z mé ČZ 125 typ 453.  Domluvil jsem si tedy prohlídku. Pán mi pak sdělil, že má ještě jednu a téměř kompletní. Tak jsem se na ní šel podívat a původní plány byly vymazány. Přede mnou stála ČZ 250 typ 455.01 z roku 1961. V tu chvíli jsem začal váhat, mám jí vzít, nemám. Vždyť je to vlastně první motocykl kubatury 250ccm v poválečné výrobě ČZ a bylo jasno. Motorku si vezmu. Více zde →

2.9.2015